PŘÍBĚH: Objevte medové království Petra Špačka. Na Vysočině se stará o 150 včelstev

1. 11. 2021

V pouhých 23 letech získal Petr Špaček z rodinného Včelařství Špaček prestižní ocenění Regionální potravina za MED květový pastový. Ke včelám ho přivedl jeho dědeček, který mu stále s péčí o úly pomáhá. Co nejšetrněji se starají o 150 včelstev. Aby měli co nepestřejší sortiment medů, oddělují snůšky jednotlivých druhů květů a mají také čtyři pojízdné včelíny, s nimiž cestují po české krajině za rozličnými druhy stromů.

 Kořeny rodinného Včelařství Špaček sahají až do roku 1980. Tehdy vlastnil Ladislav Hrůza, dědeček Petra Špačka, pár včelstev coby koníček. Jejich počet udržoval řadu let na 20 až 30, postupem času se dostali až na stávajících 150 včelstev, které nyní se svým vnukem obhospodařují. To znamená 80 obsazených úlů (v každém cca 50–60 tisíc včel, přes zimu zhruba 15–20 tisíc), zbytek jsou oddělky, které budou produkovat med až další rok.

„Takto velké množství úlů je pro nás optimální. Já stále ještě studuji a dědečkovi bude brzy 80 let, je to tak dostačující velikost, abychom měli vše pod stoprocentní kontrolou a naše výrobky dosahovaly kvalit, které u nich potřebujeme,“ vysvětluje Petr Špaček, jehož v péči o včely neodradilo ani 30 žihadel naráz, které dostal vloni.

„Zplnoletili mě v 16 letech“

Petr Špaček chodil vypomáhat jako dítě svému dědečkovi s rozmanitými včelařskými pracemi
a zde vznikla jeho láska ke včelám. „O včely jsem se začal zajímat přibližně v 11 letech. Oficiálně jsem se stal včelařem již v 16 letech, kdy mě zplnoletili, abych mohl v tomto oboru podnikat. Tehdy ovšem pod dozorem dědečka. Práce se včelami je poměrně intenzivní a je to opravdu věda. Až nyní, po více než 10 letech mé „včelařské kariéry“, věřím, že včelám trošičku rozumím. Nicméně každý rok se učím stále něco nového,“ přiznává mladý včelař, který v současné době studuje na VŠ manažersko-ekonomický obor.

Jak vypadá včelařský rok?

Málokdo si dovede představit, co všechno obnáší práce včelaře. Včelařský rok se láme tehdy, když se vytočí poslední med a včelstva se začínají připravovat na zimu, tedy během srpna a září.

„V tuto dobu musíme s dědečkem včelám zajistit dostatek zásob, proto je krmíme. Musíme je také léčit proti varroáze. Na přelomu roku je zateplíme. Do zimy musí jít včely v co největší vitalitě, aby měly dostatek zásob do února až března.“

Přímo se včelami budou Špačkovi pracovat zase začátkem jara. Během zimy chystají spíše materiální věci, jako jsou rámečky, úly a podobně.

„Až začne snůška, musíme jim přidat vystavěné rámečky nad plodové hnízdo, aby do nich mohly nosit med. Tam, kde sedí, se totiž med nevytáčí. To je místo, kde matka klade novou generaci
a ukládá si zde zásoby, které včelám nikdy nebereme.“

Naplněné plástve se vyndají za 3 až 4 týdny, tedy jakmile je med zralý. Vytočí se a pak se dají zpátky. Proces trvá přibližně od konce května do konce července. Poté snůšková sezóna končí
a začíná se opět krmit a léčit na zimu.

Nástrahy počasí

V roce 2021 vyprodukovali Špačkovi celkem 2,5 tuny medu, což je lehký podprůměr. Na vině bylo poměrně chladné jaro, kdy vše kvetlo o 3 až 4 týdny později. „Nicméně v roce 2020 to byla katastrofa, vytočili jsme jenom první medy a to bylo vše. Následně jsme museli kvůli dešti včely dokrmovat. Takovou bídu nepamatoval ani děda.“

Od kvality počasí se také odvíjí doba zrání medu, tedy proces, kdy včely nektar z květů zpracovávají na med. Během sezóny, která většinou trvá 3 měsíce (snůška je většinou od května do konce července), se stáčí med průměrně jednou za 3 až 4 týdny. Záleží na tom, jak je med vyzrálý. Když není hezky, včely jsou v úlu, vysouší med, který je zralý o něco dřív. Pokud je pěkné počasí, kdy včely létají venku a vysoušení medu se příliš nevěnují, trvá tento proces zhruba
o týden déle.

Cestování včelínů

Med chutná podle toho, jaké květy včely opylují. S touto zákonitostí si Špačkovi hrají a snaží se dosáhnout co nejpestřejšího sortimentu a chuťově bohatých produktů.

„Abychom zákazníkům nabídli rozličné chutě medů, máme 4 pojízdné včelíny, s nimiž jezdíme například na akáty. Díky tomu máme různé druhové medy, které bychom v Cidlině nezískali.
Ve 3 ráno zavřeme úl a vyrazíme, za hodinu už včely vypouštíme. Včely jsou schopné létat v okruhu 5 km. Prý ale zvládnou uletět až 13 km a vrátit se zpátky.“ Další metodou, jak docílit rozmanitosti medů, je oddělování snůšek jednotlivých druhů květu. Když přestane kvést např. lípa, dají včelaři do úlu jiné rámky, aby byl med především lipový a nemíchala se další snůška do rámků s lipovým medem.

Pastování medu zajistí stálou konzistenci

Kvůli krystalizaci, přirozené vlastnosti medu, se stává čím dál více populární tzv. pastový med, který zkrystalizovat nemůže. Pastování medu probíhá mechanicky, pomocí speciálního přístroje, který med intervalově míchá přibližně pět dní. Tím je dosaženo rozbití krystalů a vznikne „pastová“ konzistence medu, která má hustší konzistenci a lépe se roztírá. A právě za MED květový pastový získalo Včelařství Špaček prestižní ocenění Regionální potravina v Kraji Vysočina v roce 2021.

„Zisk ocenění Regionální potravina nám samozřejmě přinesl radost, že se to konečně povedlo. Hlásili jsme se již potřetí. Ocenění jsme získali teprve nedávno, ale věřím, že se díky němu dostaneme více na trhy a jarmarky a o našem medu se rovněž rozšíří povědomí.“

Nejen med, ale i svíčky a medovina

Včelařství Špaček naprosto splňuje definici rodinné firmy. Petr Špaček se svým dědečkem se věnují včelám a vytáčení medu, bratr coby truhlář vyrábí také úly a rámečky, maminka se sestrou zase svíčky a balení na e-shop, tatínek pomáhá včely vyvážet.

„Kromě široké nabídky druhových medů máme v sortimentu i ochucené medy (např. pastové se skořicí nebo kakaem) a také klasické květové medy s rakytníkem, oříšky, brusinkami, zázvorem
a podobně. Nabízíme svíčky a medovinu, na letošní Vánoce chystáme speciální s vanilkou
a pomerančovou a citrónovou kůrou. Až dostuduji, možná se z koníčku stane práce na plný úvazek. Agroturistika je na vzestupu a jednou bych rád měl včelí farmu s penzionem a kavárnou,“ dodává Petr Špaček.

Veškeré výrobky ze Včelařství Špaček můžete zakoupit na e-shopu: https://www.vcelarstvispacek.cz/, ve Zdravé farmě v Lesonicích a Třebíči nebo ve dvou obchodech v Olomouci.

O značce Regionální potravina

Již dvanáct let uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Soutěž má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání v obchodech, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Spotřebitelé si mohou vybírat z více než 400 výrobků od více než 300 výrobců. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. Více informací je k dispozici na webových stránkách regionalnipotravina.cz